Transliterace

Transliterace: ruštiny, ukrajinstiny, srbštiny, makedonštiny, bulharstiny do češtiny.

Transliterace: ruštiny do angličtiny.


Transliterace je věrný přepis slova z jednoho písma do jiného. Cílem transliterace je usnadnit přečtení daného výrazu čtenáři, který zdrojové písmo neovládá. Na rozdíl od transkripce se transliterace snaží neztratit žádnou informaci o původním pravopisu. Musí zachytit i rozdíly mezi znaky či skupinami znaků, které se vyslovují stejně, ale ve zdrojovém jazyce se z nějakých důvodů píší odlišně. V mezích tohoto principu se transliterace nicméně snaží (stejně jako transkripce) o zachycení výslovnosti slova a snaží se volit takové znaky cílového písma, které mají podobnou či stejnou výslovnost jako text ve zdrojovém písmu. Z tohoto důvodu může být transliterace ovlivněna nejen písmy, ale i konkrétními jazyky, které písmo používají.

Při transkripci jde o adekvátní převod z mluvené řeči do grafémů, při transliteraci převádíme z písma užívajícího jistých znaků do písma jiného, to je z jednoho grafického záznamu do druhého. Transliterovat znamená převádět písmeno za písmeno, naprosto bez přihlížení k výslovnosti.

Vliv zdrojového jazyka lze málokdy úplně odbourat (tj. je obtížné najít univerzální transkripci z jednoho zdrojového písma, bez ohledu na jazyk), ale je žádoucí, aby transliterace pokud možno nepodléhala předpokládanému mateřskému jazyku cílového uživatele. Pro řadu zdrojových jazyků proto existují transliterační úzy pro účely lingvistických publikací; existují i snahy sjednotit transliteraci zeměpisných názvů na mapách.

Transliterace se užívá zejména v bibliografii. Vzhledem k tomu, že platnost písmen je v jednotlivých jazycích nestejná, může být totéž jméno například z cyrilice transliterováno pro jednotlivé jazyky různě.

Ideální transliterace je zobrazení 1:1, tj. jednomu zdrojovému znaku odpovídá jeden cílový. Protože repertoáry dvou písem jsou typicky ovlivněny dvěma různými jazyky a vzájemně si neodpovídají, vytvářejí se v cílovém písmu nové znaky pomocí diakritických znamének. Někdy je vhodnější (nebo z technických důvodů nezbytné) použít raději v cílovém písmu spřežku (dva nebo tři znaky, které reprezentují jeden), pokud možno by ale mělo platit, že znaky, z nichž se spřežka skládá, se nemohou vedle sebe vyskytnout jako samostatné přepisy dvou jiných zdrojových znaků.

Z některých písem nelze opravdovou transliteraci provést, např. repertoár čínských znaků natolik převyšuje repertoár kteréhokoli hláskového písma, že neexistuje prakticky použitelné zobrazení, které by současně umožňovalo rekonstrukci původního textu a současně bylo čitelné pro poučeného čtenáře.

Text o transliteraci je inspirován Wikipedii

Líbí se vám web Cyrilice.cz? Umístěte odkaz na vaše stránky.

<a href="http://cyrilice.cz">Cyrilice.cz</a>

Cyrilice.cz homepage

Kontakt na webmastera:
kontaktní e-mail na webmastera Cyrilice.cz

Privace Policy/upozornění návštěvníkům
oRU.cz/virtuální klávesnice

Cyrilice.cz úvodní stránka